Čtyři dny blogu

Za poslední dny, i když se to nezdá, jsem na blogu udělal 116 commitů ve 24 pull requestech. Něco z toho je vidět přímo tady na webu, to podstatné se ale odehrálo pod kapotou. Ale nejdřív prostý výčet toho, co se povedlo:

Co je hotové

• audio jako plnohodnotný typ postu, citace s atribucí a chat posty
• tvrdá zalomení a task listy v markdownu
• médium si post nárokuje jen tehdy, když je text opravdu popisek — 104 starých příspěvků se tím přesunulo do správného typu
• menu ukazuje jen typy, které web skutečně má, takže AUDIO ani CHAT tu zatím neuvidíte; objeví se samy s prvním takovým postem
• aktivní položka v menu je konečně barevně odlišená a první položka se jmenuje Vše, ne Domů
• časová zóna se respektuje i při zobrazení, nejen při zápisu
• naplánované publikování — draft s budoucím datem se pustí ven sám
• vlastní favicon a ikona pro plochu na iOS
• widget s posledními příspěvky z Bluesky a obecný widget na jakékoliv RSS

Pod kapotou — z nástroje pro jeden blog je projekt

Tohle je ta část, kvůli které se ty čtyři dny nedají shrnout do odrážky.

Nástroj, o kterém jsem tu celou dobu psal, přestal být nástrojem jen pro tenhle web. Vytáhl jsem engine do separátního repozitáře pod názvem blog.sh, dal mu licenci MIT a od 30. července je veřejný.

Skoro to i platilo. Skoro — protože to znamená, že v kódu nesmí zůstat nic mého. Barvy webu, které byly natvrdo v CSS, se přestěhovaly do konfigurace: sedm barev pro světlý a sedm pro tmavý režim, zbytek se z nich dopočítá.

Všechny texty se přeložily do skutečných locale souborů, takže engine mluví česky, anglicky a nově i německy — a to jak na webu, tak i v průvodci v terminálu. Konfigurace a grafika každé instalace žijí mimo git, aby si kdokoliv mohl aktualizovat kód, aniž by si přepsal vlastní banner.

Nejlepší test je druhá instalace, takže existuje: blogsh.app, web o tomto enginu, postavený tímto enginem. Dva weby na jednom kódu odhalí za týden víc než měsíc přemýšlení, co by se mohlo pokazit.

Změnil se i způsob, jakým se sem dostávají změny. Dřív jsem kód na server kopíroval rsyncem. Dnes je server obyčejný git klon a nová verze se nasazuje git pullem — sean.cz sleduje moji pracovní větev, blogsh.app jen to, co je vydané.

Z jednoho migračního skriptu se také mezitím stal celý importní podsystém. Umí sedm zdrojů — Bluesky, Mastodon, Pixelfed, Tumblr, Twitter/X, WordPress s RSS a od včerejška Instagram — a ke každému se dostanete jak průvodcem, tak skriptem, přičemž pod tím běží jediná implementace. Import taky přestal být operace, kterou spustíte omylem: potvrzuje se opsáním počtu příspěvků, ne stiskem y. Když jednou naliju do webu dva tisíce cizích postů, chci to mít na svědomí vědomě.

Podobně se otevřelo nasazování. Surfer, který tenhle web hostuje, byl původně jediná možnost; dnes jsou vedle něj místní adresář, rsync, git (a tím i GitHub Pages), rclone a SFTP. Pojistky proti tomu, aby rozbitý build smazal půlku webu, platí pro všechny stejně.

A protože komentáře pod články sem tahám z Mastodonu, dostala stejnou možnost i druhá síť: web může komentáře a oznamovací příspěvky vést přes Bluesky. Buď jedno, nebo druhé — sčítat reakce ze dvou sítí do jednoho vlákna nedává smysl.

Nakonec terminál. Průvodce, o kterém jsem psal minule jako o číslovaném menu, umí šipky, jednoklávesové odpovědi a vlastní QR kód — po založení draftu se rozsvítí na obrazovce a jeho vyfocením mám náhled rozepsaného textu v telefonu. Žádná knihovna, ten kodér je taky součást repozitáře.

Zbytek těch čtyř dnů spolykala dokumentace a testování na cizích strojích — instalace na Macu, na Linuxu a na Windows přes WSL. Cíl je jednoduchý: kdo si to chce nainstalovat, ať to zvládne bez ptaní.

Chyby, které to vytáhlo na světlo

• nový příspěvek se stejným názvem ve stejném roce tiše přepsal ten starší
• nedotčený draft se publikoval, jako by měl ručně zadané datum, a přišel tím o oznamovací příspěvek — tedy i o komentáře
• odstavec zabalený do <div> se rozsekal na blok za každý kus a cestou přišel o tučné písmo
• HTML entity, které nebyly v převodní tabulce, mizely i s písmenem uprostřed slova
• příliš dlouhý nadpis vyrobil čtyřsetznakovou adresu příspěvku
• náhled importu hlásil nula médií, tedy přesně to číslo, kvůli kterému náhled existuje
• neodpovězený dotaz na zdroj importu vybral poslední položku místo toho, aby akci zrušil
• drafty nešlo smazat z nabídky hned po uložení
• politika obsahu tiše blokovala skript s překlady, takže se texty vykreslované v prohlížeči zobrazovaly prázdné a nic to nehlásilo

Co dál?

Soustředil jsem se teď na release verze 1.0, přípravu webu ./blog.sh, něco designu, a také už připravuji další funkcionality. Pár nápadů už mám. Hlavně ale zítra bude ten den, kdy to všechno vypustím do světa a jsem zvědavý, zda budou vůbec nějaké reakce a zda budou pozitivní, a nebo ne. Těším se, a zároveň mám i obavy. Uvidíme.